Letnice v Kouřimi - zapomenutá lidová slavnost - Kouřim

Celodenní pořad Letnice v kouřimském skanzenu připomene dnes již zapomenuté lidové obyčeje – otvírání studánek a králenskou obchůzku. Nebude chybět hudba, tanec a lidové občerstvení.

Třikrát během dne proběhne takzvaná králenská obchůzka obyčej, který se dochoval z dávných dob. Na závěr se bude tančit pod májí. Ke svatodušním svátkům patřilo i otevírání studánek, i to bude ve skanzenu k vidění.

Chybět nebudou ani zajímavé diskuze – například pořad o lidové písni na Kouřimsku nebo beseda o Českém lidovém kroji. K letnicím v minulosti neodmyslitelně patřil symbol holubičky, který se bude v rukodělné dílně vyrábět z vejdumku.

V interiérech historických stavení je instalována výstava Zelené svátky, zaměřená na tradici letnic a dalších svátků pozdního jara. Historici a etnoglogové Regionálního muzea v Kolíně k ní podají výklad a zodpoví dotazy. Uslyšíte i zajímavé povídání o bylinkách našich zahrádek.

Nebudou chybět tradiční pokrmy: „kosmatice“ a „boží milosti“, připravované na plotnách replik krásných historických sporáků, ani občerstvení Jiřího a Cecílie Buschových v hospodě ze Strašic. 

Seslání Ducha svatého (Letnice)

Svátek svatého Ducha, letnice, pohyblivý svátek slavený sedm týdnů po Velikonocích (9. června 2019). Obsahem křesťanských letnic je slavení památky naplnění Duchem svatým a připomínka založení církve. Letnice původně trvající osm dní s přísným zákazem polních prací, byly postupně omezeny na Boží hod svatodušní a následující Svatodušní pondělí. Křesťanské letnice se projevily v lidové kultuře například omezováním sňatků a stěhování v týdnu před nimi. Období letnic jako období plného rozvoje vegetačních sil přírody bylo v celé Evropě spojeno s projevy předkřesťanské agrární magie. V lidové kultuře byly s letnicemi spojeny královské slavnosti, provozované především svobodnými muži, vodění, honění či stínání krále. Čištění studánek a rituální první koupele v přírodě měly zajistit dostatek vláhy pro vegetaci.

Řada ochranných a prosperitních magických praktik měla přímo zabezpečit zemědělskou produkci. Pro úrodnost polí se mladé manželské páry válely v osení, prováděly se obchůzky polí, o svatodušní vigilii se v noci konalo první pasení dobytka i práskání biči, které zahánělo čarodějnice.

Otvírání studánek

Obřad v němž se spojovalo pohanské uctívání pramenů, magické přivolávání vláhy s prvky křesťanského kultu. Konal se na jaře po západu nebo před východem slunce. Spočíval v rituálním čištění studánek, které prováděly dívky-panny, byl spojen s obchůzkou, při které vodily dívky po domech královnu a byly odměňovány především vejci a máslem.